Úvod do stavitelství
Stavba
Stavba je
definována jako:
-
umělá /neživá/
materiální struktura, od svého
vzniku zpravidla spojená pevně se zemí
-
souhrn dodávek
různého druhu a souhrn stavebních prací
-
souhrn konstrukcí
a materiálů, výrobků, strojů a zařízení zabudovaných do objektu
-
též jako činnost
sloužící k provádění stavebního díla
Stavba je vykonávána v souvislém čase /doba výstavby/ a
na souvislém určitém místě
/staveništi/
Stavba je výsledkem přípravy a realizace projektu spojeného s výstavbou
Podle stavebního zákona se za
stavbu považují veškerá stavební díla bez zřetele na jejich technické
provedení, účel, či dobu trvání
Stavby mohou dle
stavebního zákona být:
Stavba trvalá
Stavba na dobu své
předpokládané životnosti /např. 25 – 50
– 100 a více let dle druhu stavby/
Stavba dočasná
Podle SZ stavba, u níž je předem omezena doba trvání
- např. zařízení staveniště,
účelové stavby provizorní, na pozemcích určených k jinému využití
Rozeznáváme
-
stavby /nové/
-
změny dokončených
staveb
Změny dokončených staveb jsou
-
nástavby –
stavby se jimi zvyšují
-
přístavby –
stavby se jimi půdorysně rozšiřují, jsou provozně propojeny se stávající
stavbou
-
stavební úpravy
– při nichž se zachovává vnější půdorysné a výškové ohraničení stavby
-
Změnami staveb před jejich dokončením se rozumějí změny proti stavebnímu povolení,
popřípadě proti dokumentaci ověřené stavebním úřadem.
Stavba jednoduchá
Je stavba, jejíž velikost je účelově, konstrukčně nebo
velikostně limitována.
Podle SZ jde o stavby:
-
pro bydlení se
zastavěnou plochou do 300 m2 včetně, max. se 4
byty, jedno podzemí a třo nadzemní podlaží včetně podkroví
-
individuální
rekreaci,
-
stavby
nepodsklepené s jedním nadzemním podlažím a stavby zařízení staveniště do 300 m2 zastavěné plchy včetně, při rozpětí nosných konstrukcí
do 9 metrů a výšky 15 metrů
-
přípojky na
veřejné sítě
-
opěrné zdi
-
podzemní stavby
do 300
m2 zastvěné plochy
včetně a hloubky 3 metry
-
za předpokladu,
že nemohou podstaně ovlivnit životní prostředí.
Drobná stavba
Plní doplňkovou funkci
k stavbě hlavní. SZ má nižší nároky na drobné stavby.
- stavby s jedním
nadzemním podlažím, pokud zastavěná plocha nepřesáhne 16 m2 výška 4,5 m
- stavby podzemní při
zastavěné ploše do 16 m2 a hloubce nepřesahující 3 metrů
- další stavby: - oplocení
- nástupní ostůvky přejezdy chodníků
- přípojky drobných staveb
- na pozemcích určených k plnění funkcí
lesa, do 30 m2 a
výšky 5 metrů
Mezi drobné a jednoduché stavby se nepovažují sklady hořlavin, stavby pro civilní obranu, požární
ochranu, sklady a skládky odpadů a stavby vodohospodářských děl. Drobná stavba
není stavba garáže.
Povolovací řízení
staveb
Pro povolování staveb
rozeznáváme dva stupně správního řízení:
1. územní řízení, jehož výsledken je tzv. územní rozhodnutí – o
možnosti umístění stavby na určeném pozemku nebo úpravy a využití území v lokalitě.
O přípustnosti stavby na daném pozemku je rozhodováno dle územně plánovací
dokumentace.
2. stavební řízení, jehož výsledken je stavební povolení, tzn. rozhodnutí o přípustnosti
stavby
Stavba
je do provozu uváděna tzv. kolaudačním rozhodnutím, tj. rozhodnutím o splnění
podmínek stavebního povolení a realizaci stavby dle schválené dokumentace.
Zvláštním
typem řízení je vodoprávní řízení. Toto
řízení je specifickou formou rozhodování vodohospodářských orgánů spjaté
především s nakládání s vodami a povolování vodohospodářských staveb.
Povolení vodohospodářského díla má současně povahu stavebního povolení dle
stavebního zákona.
Ochrana zvláštních zájmů
Územní
plánování, územní řízení a stavební řízení se
dotýká tzv. zvláštních zájmů, chráněných jednotlivými právními předpisy,
přičemž dnes platná právní úprava počítá s tím, že hájit tyto zájmy je
určeno dotčeným orgánům státní správy.
Stavební zákon počítá
s následujícími funkcemi pro zajištění
-
zájmů obrany a bezpečnosti státu
-
s ochranou životního prostředí – zejména u velkých investic zvláštní hodnocení
-
s ochranou jiných zájmů chráněných zvláštními předpisy /např. ochrana proti požáru, majetek státu,
ochrana zdraví, hygiena, veterinární hygiena, ochrana ovzduší, vod,
zemědělského půdního fondu,lesů, ložisek nerostných surovin, dopravy, dráhy,
nakládání s odpady/
-
zájmů státní památkové péče -
ochrana, regulace a stanovení možností úpravy staveb v památkových zonách
-
státní ochrany přírody včetně chráněných území a podmínek výstavby v nich
-
ochrany archeologických nálezů a lokalit
-
Dotčené orgány státní správy
pak vydávají tzv. vyjádření nebo rozhodnutí
Územně plánovací
dokumentace
Slouží jako podklad pro
rozhodování o rozvoji území a o umístění staveb v území
Jedná se o
Územní plán velkého územního celku
stanoví:
-
uspořádání území
-
vymezí významné
rozvojové plochy
-
hlavní koridory
dopravy a technické infrastruktury
-
území ekologické
stability
-
území speciálních
zájmů
Zpracovává se pro kraj, více
okresů nebo více obcí
Územní plán obce
-
stanoví
urbanistickou koncepci
-
řeší přípustné a
nepřípustné využití ploch a jejich uspořádání
-
určuje regulaci
území
-
vymezuje hranice
zastavitelného území obce
-
vyznačuje
zastavěné území obce
Regulační plán
Nejpodrobnější územní plán
-
stanoví využití
jednotlivých pozemků
-
určuje regulační
prvky plošného a prostorového uspořádání /objektů/, tj. polohu, výšku popř.
další parametry pro výstavbu – tzv. regulační /stavební/ čáru
Závaznou část územního plánu schvalovaného obcí nebo krajem vyhlásí se vždy
závazným právním předpisem – vyhláškou.
Rozčlenění staveb
Pozemní stavba
Má podstatnou část svého
objemu nad úrovní terénu a není dopravní cestou a ani vodohospodářským dílem.
Charakteristickým představitelem je budova – sloužící k bydlení, ubytování, občanské vybavennosti,
administrativě, školství, zdravotnoctví, správě a též výrobě, skladování, obchodu a
zemědělství.
Budova má většinou více
podlaží.
Přízemní /jednopodlažní/
objekty s větším rozpětím nad 6 až 9 metrů nazýváme haly
Pozemní stavba může být kombinací budov a hal
Inženýrská stavba
Je stavba, u které jsou
určující obecné přírodní nebo fyzikální podmínky event. podmínky zadání stavby.
Příkladem jsou stavby přes údolí, řeky, vysoké stavby – věže, podzemní stavby a
stavby k úpravě terénu, popř, stavby s velkým vnitřním prostorem
Mezi inženýrské stavby
nepatří budovy
Typickýmí inženýrskými
stavbami jsou:
-
podzemní stavby
-
tunely a kanály
-
mosty všech
kategorií
-
opěrné zdi,
násypy a zářezy
-
věže a stožáry
-
sila a zásobníky
-
jeřábové dráhy
-
haly velkých
rozpětí
-
podpůrné
konstrukce technologických staveb
-
hráze, jezy,
přehrady a úpravy toků
-
Stavba dopravní
Je stavba sloužící pozemní,
vodní a letecké dopravě, a to v klidu i v pohybu
Zahrnuje:
-
pozemní komunikace:
silnice, dálnice, ulice, chodníky, parkoviště, odstavné plochy
-
železnice,
nádraží
-
letiště a
letištní plochy včetně vzletových a pojezdových drah
-
vodní cesty
včetně plavebních kanálů, komor, přístavů a zařízení
Stavba vodohospodářská
Je souhrnné označení pro
stavby:
-
hydrotechnické –
jezy, rybníky, přehrady
-
zdravotně
technické – kanalizace, vodovod
-
meliorace –
odvodnění pozemků
-
sanace –
ozdravění pozemků
-
nakládání
s odpady
-
trubní dálkovody
Stavba technologická
Je stavba, pro kterou je určující technologické zažízení staveb,
zabezpečující technologický nebo výrobní proces
Člení se zpravidla na část
stavební a část technologickou
Příkladem je kotelna,
elektrárna, rozvodny nebo stavby chemického průmyslu
Stavba mívá výrazný podíl
ocelové stavební konstrukce
Liniová stavba – inženýrské sítě
Jedná se o inženýrské sítě ,
které jsou technickým prvkem
infrastruktury
-
vodovody –
vodovodní řady
-
kanalizace –
jednotná, splašková, deš´tová
-
rozvodné sítě
elektro – vzdušná a zemní síť, nízké napětí, vysoké napětí
-
rozvodné sítě
plynu – vysokotlak, středotlak, nízkotlak, redukční stanice
-
komunikace – pozemní
komunikace, parkoviště, křižovatky
-
spojové sítě –
komunikační /telefon, kabely/ a informační /tv/
Druhy staveb
1. Druhy a názvy staveb dle stavebního zákona
Budova
Nadzemní stavba prostorově
soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí
Stavby pro bydlení
Rodinný dům – odpovídá pro
rodinné bydlení, dříve limitován plochou
-
více jak 50 %
podlahové plochy je k bydlení
-
max. 3 samostatné
byty
-
max. 2 nadzemní
podlaží, jedno podzemí a podkroví
Bytový dům – stavba, kde převažuje
funkce bydlení
Stavby pro individuální rekreaci
- stavba svými parametry
odpovídá požadavkům na rodinnou rekreaci
- rekreační domek, chata,
rekreační chalupa, zahrádkářská chata -
dříve limitováno plochou, lze i dnes v obcích limitovat vyhláškou
Stavba pro shromaždˇování většího počtu osob
- alespoň s jedním
prostorem pro min. 200 osob, kde na jednu osobu je max. 4 m2
- divadla, kina, koncertní
síně, sportovní haly, konferenční sály
Stavba pro obchod
- prodejní plocha nad 2000 m2
Stavba ubytovacího zařízení
-
hotel – min. 10
pokojů, služby, garni
-
motel – shodné
parametry, při pozemní komunikaci
-
penzion – min. 5
pokojů
-
ostatní – tur.
ubytovny, kempy
Stavba pro výrobu a skladování
výroba, průmyslové stavby, sklady,
těžba a úprava surovin, energetika
Zemědělská stavba
chov, výroba a
příprava zem. surovin a krmiv, skladování, zemědělské areály
2. Další členění
V praxi se můžeme setkat
s termíny:
Bytové stavby
Občanské stavby – stavby
občanské vybavennosti
Průmyslové stavby
Víceúčelové objekty
/polyfunkční/
Dále: - bytové domy nebo obytné domy
- administrativní bodovy
- řadové domy
- samostaně stojící
- dvoudům
- sekce /domů/
Celá tisková zpráva |
Úvod do stavitelství