Úvod do stavitelství

Autor: Ing.Miroslav Handlíř <handlir(at)vejvara.cz>, Téma: VOŠ, Vydáno dne: 19. 09. 2005



Úvod do stavitelství

Úvod do stavitelství

 

 

Stavba

 

Stavba je definována jako:

-          umělá /neživá/ materiální struktura, od svého vzniku zpravidla spojená pevně se zemí

-          souhrn dodávek různého druhu a souhrn stavebních prací

-          souhrn konstrukcí a materiálů, výrobků, strojů a zařízení zabudovaných do objektu

-          též jako činnost sloužící k provádění stavebního díla

Stavba je vykonávána v souvislém čase /doba výstavby/ a na souvislém určitém místě /staveništi/

 

Stavba je výsledkem přípravy a realizace projektu spojeného s výstavbou

 

Podle stavebního zákona se za stavbu považují veškerá stavební díla bez zřetele na jejich technické provedení, účel, či dobu trvání

 

 

Stavby mohou dle stavebního zákona být:

 

Stavba trvalá

Stavba na dobu své předpokládané životnosti  /např. 25 – 50 – 100  a více let dle druhu stavby/

Stavba dočasná

Podle SZ stavba, u níž je předem omezena doba trvání

- např. zařízení staveniště, účelové stavby provizorní, na pozemcích určených k jinému využití

 

Rozeznáváme

-          stavby  /nové/

-          změny dokončených staveb

 

Změny dokončených staveb jsou

-          nástavby – stavby se jimi zvyšují

-          přístavby – stavby se jimi půdorysně rozšiřují, jsou provozně propojeny se stávající stavbou

-          stavební úpravy – při nichž se zachovává vnější půdorysné a výškové ohraničení stavby

-           

Změnami staveb před jejich dokončením se rozumějí změny proti stavebnímu povolení, popřípadě proti dokumentaci ověřené stavebním úřadem.

 

 

Stavba jednoduchá

Je stavba, jejíž velikost je účelově, konstrukčně nebo velikostně limitována.

Podle SZ jde o stavby:

-          pro bydlení se zastavěnou plochou do 300 m2 včetně, max. se 4  byty, jedno podzemí a třo nadzemní podlaží včetně podkroví

-          individuální rekreaci,

-          stavby nepodsklepené s jedním nadzemním podlažím a stavby zařízení staveniště do 300 m2 zastavěné plchy včetně, při rozpětí nosných konstrukcí do  9 metrů a výšky 15 metrů 

-          přípojky na veřejné sítě

-          opěrné zdi

-          podzemní stavby do 300 m2 zastvěné plochy včetně a hloubky 3  metry

-          za předpokladu, že nemohou podstaně ovlivnit životní prostředí.

 

 

 

Drobná stavba

Plní doplňkovou funkci k stavbě hlavní. SZ má nižší nároky na drobné stavby.

- stavby s jedním nadzemním podlažím, pokud zastavěná plocha nepřesáhne 16 m2 výška 4,5 m

- stavby podzemní při zastavěné ploše do 16 m2 a hloubce nepřesahující 3 metrů

- další stavby:    - oplocení

                        - nástupní ostůvky přejezdy chodníků

                        - přípojky drobných staveb

                        - na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, do 30 m2 a výšky 5  metrů

 

Mezi drobné a jednoduché stavby se nepovažují sklady hořlavin, stavby pro civilní obranu, požární ochranu, sklady a skládky odpadů a stavby vodohospodářských děl. Drobná stavba není stavba garáže.

 

 

 

Povolovací řízení staveb

 

Pro povolování staveb rozeznáváme dva stupně správního řízení:

 

1. územní řízení, jehož výsledken je tzv. územní rozhodnutí – o možnosti umístění stavby na určeném pozemku nebo úpravy a využití území v lokalitě. O přípustnosti stavby na daném pozemku je rozhodováno dle územně plánovací dokumentace.

 

2. stavební řízení, jehož výsledken je stavební povolení, tzn. rozhodnutí o přípustnosti stavby

Stavba je do provozu uváděna tzv. kolaudačním rozhodnutím, tj. rozhodnutím o splnění podmínek stavebního povolení a realizaci stavby dle schválené dokumentace.

 

Zvláštním typem řízení je vodoprávní řízení. Toto řízení je specifickou formou rozhodování vodohospodářských orgánů spjaté především s nakládání s vodami a povolování vodohospodářských staveb. Povolení vodohospodářského díla má současně povahu stavebního povolení dle stavebního zákona.

 

 

Ochrana zvláštních zájmů

 

Územní plánování, územní řízení a stavební řízení se  dotýká tzv. zvláštních zájmů, chráněných jednotlivými právními předpisy, přičemž dnes platná právní úprava počítá s tím, že hájit tyto zájmy je určeno dotčeným orgánům státní správy.

 

Stavební zákon počítá s následujícími funkcemi pro zajištění

-          zájmů obrany a bezpečnosti státu

-          s ochranou životního prostředí – zejména u velkých investic zvláštní hodnocení

-          s ochranou jiných zájmů chráněných zvláštními předpisy  /např. ochrana proti požáru, majetek státu, ochrana zdraví, hygiena, veterinární hygiena, ochrana ovzduší, vod, zemědělského půdního fondu,lesů, ložisek nerostných surovin, dopravy, dráhy, nakládání s odpady/

-          zájmů státní památkové péče  - ochrana, regulace a stanovení možností úpravy staveb v památkových zonách

-          státní ochrany přírody včetně chráněných území a podmínek výstavby v nich

-          ochrany archeologických nálezů a lokalit

-           

Dotčené orgány státní správy pak vydávají tzv. vyjádření nebo rozhodnutí

 

 

 

 

Územně plánovací dokumentace

 

Slouží jako podklad pro rozhodování o rozvoji území a o umístění staveb v území

 

Jedná se o

 

Územní plán velkého územního celku

stanoví:

-          uspořádání území

-          vymezí významné rozvojové plochy

-          hlavní koridory dopravy a technické infrastruktury

-          území ekologické stability

-          území speciálních zájmů

Zpracovává se pro kraj, více okresů nebo více obcí

 

Územní plán obce

-          stanoví urbanistickou koncepci

-          řeší přípustné a nepřípustné využití ploch a jejich uspořádání

-          určuje regulaci území

-          vymezuje hranice zastavitelného území obce

-          vyznačuje zastavěné území obce

 

Regulační plán

Nejpodrobnější územní plán

-          stanoví využití jednotlivých pozemků

-          určuje regulační prvky plošného a prostorového uspořádání /objektů/, tj. polohu, výšku popř. další parametry pro výstavbu – tzv. regulační /stavební/ čáru

 

Závaznou část územního plánu schvalovaného obcí nebo krajem vyhlásí se vždy závazným právním předpisem – vyhláškou.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rozčlenění staveb

 

Pozemní stavba

Má podstatnou část svého objemu nad úrovní terénu a není dopravní cestou a ani vodohospodářským dílem.

Charakteristickým  představitelem je budova – sloužící k bydlení, ubytování, občanské vybavennosti, administrativě, školství, zdravotnoctví, správě a  též výrobě, skladování, obchodu a zemědělství.

Budova má většinou více podlaží.

Přízemní /jednopodlažní/ objekty s větším rozpětím nad 6 až 9 metrů nazýváme haly

Pozemní stavba může být kombinací budov a hal

 

Inženýrská stavba

Je stavba, u které jsou určující obecné přírodní nebo fyzikální podmínky event. podmínky zadání stavby. Příkladem jsou stavby přes údolí, řeky, vysoké stavby – věže, podzemní stavby a stavby k úpravě terénu, popř, stavby s velkým vnitřním prostorem

Mezi inženýrské stavby nepatří budovy

Typickýmí inženýrskými stavbami jsou:

-          podzemní stavby

-          tunely a kanály

-          mosty všech kategorií

-          opěrné zdi, násypy a zářezy

-          věže a stožáry

-          sila a zásobníky

-          jeřábové dráhy

-          haly velkých rozpětí

-          podpůrné konstrukce technologických staveb

-          hráze, jezy, přehrady a úpravy toků

-           

 

Stavba dopravní

Je stavba sloužící pozemní, vodní a letecké dopravě, a to v klidu i v pohybu

Zahrnuje:

-          pozemní komunikace: silnice, dálnice, ulice, chodníky, parkoviště, odstavné plochy

-          železnice, nádraží

-          letiště a letištní plochy včetně vzletových a pojezdových drah

-          vodní cesty včetně plavebních kanálů, komor, přístavů a zařízení

 

 

Stavba vodohospodářská

Je souhrnné označení pro stavby:

-          hydrotechnické – jezy, rybníky, přehrady

-          zdravotně technické – kanalizace, vodovod

-          meliorace – odvodnění pozemků

-          sanace – ozdravění pozemků

-          nakládání s odpady

-          trubní dálkovody

 

 

Stavba technologická

Je stavba, pro kterou je určující technologické zažízení staveb, zabezpečující technologický nebo výrobní proces

Člení se zpravidla na část stavební a část technologickou

Příkladem je kotelna, elektrárna, rozvodny nebo stavby chemického průmyslu

Stavba mívá výrazný podíl ocelové stavební konstrukce

 

Liniová stavba – inženýrské sítě

Jedná se o inženýrské sítě , které jsou technickým prvkem infrastruktury

-          vodovody – vodovodní řady

-          kanalizace – jednotná, splašková, deš´tová

-          rozvodné sítě elektro – vzdušná a zemní síť, nízké napětí, vysoké napětí

-          rozvodné sítě plynu – vysokotlak, středotlak, nízkotlak, redukční stanice

-          komunikace – pozemní komunikace, parkoviště, křižovatky

-          spojové sítě – komunikační /telefon, kabely/ a informační /tv/

 

 

 

 

 

 

 

Druhy staveb

 

1. Druhy a názvy staveb dle stavebního zákona

 

Budova

Nadzemní stavba prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí

 

Stavby pro bydlení

Rodinný dům – odpovídá pro rodinné bydlení, dříve limitován plochou

-          více jak 50 % podlahové plochy je k bydlení

-          max. 3 samostatné byty

-          max. 2 nadzemní podlaží, jedno podzemí a podkroví

Bytový dům – stavba, kde převažuje funkce bydlení

 

Stavby pro individuální rekreaci

- stavba svými parametry odpovídá požadavkům na rodinnou rekreaci

- rekreační domek, chata, rekreační chalupa, zahrádkářská chata  - dříve limitováno plochou, lze i dnes v obcích limitovat vyhláškou

 

Stavba pro shromaždˇování většího počtu osob

- alespoň s jedním prostorem pro min. 200 osob, kde na jednu osobu je max. 4 m2

- divadla, kina, koncertní síně, sportovní haly, konferenční sály

 

Stavba pro obchod

- prodejní plocha nad  2000 m2

 

Stavba ubytovacího zařízení

-          hotel – min. 10 pokojů, služby, garni

-          motel – shodné parametry, při pozemní komunikaci

-          penzion – min. 5 pokojů

-          ostatní – tur. ubytovny, kempy

 

Stavba pro výrobu a skladování

výroba, průmyslové stavby, sklady, těžba a úprava surovin, energetika

 

Zemědělská stavba

chov, výroba  a příprava zem. surovin a krmiv, skladování, zemědělské areály

 

2. Další členění

 

V praxi se můžeme setkat s termíny:

 

Bytové stavby

Občanské stavby – stavby občanské vybavennosti

Průmyslové stavby

Víceúčelové objekty /polyfunkční/

 

Dále:    - bytové domy nebo obytné domy

            - administrativní bodovy

            - řadové domy

            - samostaně stojící

            - dvoudům       

            - sekce /domů/